Ztracené srdce- 1. kapitola: Pravda či lež?

18. července 2012 v 12:08 | NikaRoovy |  FF- Ztracené srdce
Ahojky. Chtěla bych vám představit povídku s názvem Ztracené srdce, kterou mi zaslala Kačka. Dnes vám přináším 1. kapitolu. Děkuju. A vám ostatním přeju, ať se líbí. Tady je první kapitola! :) NikaRoovy


Už to byly skoro dva měsíce, co Sorgan zemřel. V Mianthilii nebyl ani zdaleka takový klid a mír, který si král Edrian představoval. Ti ibraxirové, kteří přežili bitvu, v níž byl jejich pán zabit, se rozprchli do lesů a působili škodu, kde jen se dalo.
Neilin, Awrixel, Ellnesa a R'Til se i s elfy vrátili do Neprobádaného hvozdu, nej jediná Terien se rozhodla začít svůj nový život v Nar'doxu. Strávila tam spoustu špatných dní, ale teď by je mohla nahradit těmi dobrými, které jí snad čekají... Kdyby jen tušila, co bude dál.
oOo
Měsíc zářil na nebi a Nar'dox byl děsivější než si ho Terien pamatovala. Šla dlouhou chodbou pořád dál a jen sem tam potkala nějakou tu služebnou, nebo Edrianovy vojáky, kteří s ní na přání krále museli zůstat a chránit ji.
Seběhla po schodech do jednoho z mnoha pater velkého hradu a zastavila se u dvoukřídlých dveří. V tomto pokoji kdysi Sorganovi omývala záda, když ho nechal její otec zbičovat. Opatrně na dveře zatlačila, a když se se skřípotem otevřely, vešla.
V pokoji byla tma, ale jakmile se elfce povedlo roztáhnout těžké, sametové závěsy, ihned viděla lépe. Posadila se na kraj Sorganovy postele a dlaní přejela po hebké peřině.
"Proč jsi mě opustil? Řekls, že mě zachráníš, ale akorát jsi mi ukradl důvod žít, Sorgane." Terien se po tvářích začaly kutálet slzy, které dopadaly na její kalhoty.
Efka se už dávno zbavila sukní a šatů. Řekla si, že teď se o sebe postará sama a k tomu bylo přeba, aby se naučila pořádně šermovat a šaty jí bránily v pohybu. Pomalu se zvedla na nohy a obrátila se k odchodu, ale v tom se jí zdálo, že něco zaslechla.
"Je tu někdo?!" vykřikla a rozhlédla se po pokoji. Bylo v něm přítmí a rohy byly zcela ztraceny v závoji noci.
Pak se všechno seběhlo až moc rychle na to, aby si byla elfka jistá tím, že se to vážně stalo. Ve středu pokoje se rozzářilo světlo a před Terien stanul Isgrael větší než kdy dřív. Hrůzostrašný vládce udělal krok dopředu, a když se rukou natahoval k elfce, ze zadu mu někdo proklál srdce.
Meč trčel z Isgraelovi z hrudi a předtím než elf padl na kolena, ozval se za jeho zády hlas, který Terien moc dobře znala: "Nikdy jsem tě neopustil, má paní," zašeptal a pak se vše rozplynulo.
Terien stála v pokoji úplně sama. Zírala do prázdnoty a nevěděla, jestli si s ní její mysl pouze hraje, nebo se děje něco, co ona sama nepochopí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Neilin/Aranis Neilin/Aranis | Web | 18. července 2012 v 14:25 | Reagovat

úžasné,další!

2 Kačka Kačka | E-mail | Web | 18. července 2012 v 21:06 | Reagovat

Jéééé, to je moje :DD Děkujůůůů

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama